tag:blogger.com,1999:blog-297565632012-01-28T13:14:00.651ZSouhrn emailového zpravodajství z cesty po Indii, Novém Zélandu, Austrálii, Indonésii, Thajsku, Laosu, Vietnamu a Kambodže, postřehy, popisky a poznámky o nově objevených životních skutečnostech, pasti a nepochopitelnosti. Došlo i na zážitky z našeho bývalého domova v Dublinu a z cesty do Malajsie. Home again!Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.comBlogger441100tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-37186317600900844132009-01-14T14:37:00.005Z2009-01-22T10:35:21.349Z

AŽ se stydím. Mílovými kroky se blíží roční výročí mého posledního zápisu do blogu a nadšení z představení divadla Husa na provázku. Až teď jsem vyslechla hlasy, které mi v průběhu roku připomínaly, že nechávám své psaní ležet ladem. Důvod je taky ten, že už nejsem v zaměstnání, nejsem ani unavená, ani těhotná, ani oteklá, nemotorná nebo spící. Jenom trošku při těle. Rok 2008 byl v mnoha směrech

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-66307826214364810302008-02-01T11:46:00.001Z2008-02-12T18:49:17.084Z

Znáte to. Když se věci stávají, děje se tak najednou. Lidé potřebují nakupovat, stát fronty na záchod, vybírat z bankomatu a telefonovat ve stejný moment, kdy máte vy nohy křížem. Celou dobu před tím, ani potom jako by nebyla pro tyto činnosti vhodná chvíle. Lyžaři zásadně lyžují v houfech, aby si společně cestou dolů užili pohledu na prázdné vleky a aby se všichni společně postavili dole do

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com6tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-13031716164467598022007-12-03T21:51:00.000Z2007-12-12T21:59:04.752Z

Bilance od 12. října. Kilo navíc: asi 5. Lyžování: 1x. Rozhovory: Václav Moravec, Meky Žbirka, Jiří Suchý, Tomáš Hanák, Iva Fruhlingová. Psychické vypětí z nich: 3. Zimní bunda: pořád žádná. Opice: 1 pořádná. Kocovina: 1 solidní. Výlet do Starova: 1 - velmi početný. Koncerty: 2 – Smíšený pěvecký sbor z Kostariky a Jan Budař + Eliščin Band. Dílů poslední série America´s Next Top Model: 9.

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-69350141520013759802007-10-12T21:49:00.000Z2007-10-30T11:30:04.400Z

Snad už to můžu otevřeně přiznat. Díváme se doma na VyVolené. Je to pro nás první ročník, takže se zpožděním prožíváme zřejmě to, co český národ před třema lety, když šou začínala. Krom toho, že mi to celé přijde jako zvrhlost, spoustu věcí nechápu, zúčastnění mi připadají na hlavu - a přece si dobrovolně udržuju jakýs přehled o situaci ve vile, naprosto mě fascinuje několik doprovodných

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-24017500249232771232007-09-20T22:17:00.000Z2007-09-21T10:22:30.284Z

Zamilovala jsem se. Své nové lásce se věnuji tak často, jak to jen jde. Někdy na mě čekává i v práci. Tu a tam vyrážíme na rande i o polední pauze do Stromovky. Jmenuje se Rollerblade Aktiva II. a takhle vypadá Minulý pátek mě nesly dvacet kilometrů podél Vltavy jako pírko. Že jsem si pak tři následující dny připadala jako po nerovném zápase v boxu, už je vedlejší… To je první věc.Teď druhá.

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com43tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-73542458545473265432007-08-27T18:13:00.000Z2007-08-29T12:11:05.259Z

Sejde-li se chaotik s občasnými záchvaty perfekcionismu a systematik se sklony chaotickému nepořádku v jedné domácnosti, výsledkem je permanentní střeh (od slovního spojení „ve střehu“), věčný střet liberalismu s konzervatismem (který se projevuje hlavně v přístupu ke změnám v obýváku) a spousta času stráveného hledáním. Mluvím obecně, pravidlo jistojistě platí, ať jsou strany v jakékoli početní

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-81945033068234907992007-08-01T11:30:00.000Z2007-08-01T16:02:12.283Z

„Vy jste taková dynamická,“ řekl mi včera odpoledne jeden úplně cizí chlápek, který vyčkával před Albertem. Odskočila jsem si na pět minut z redakce koupit do suterénu našeho vydavatelského pivovaru, kde sídlí obchod s potravinami, minerálku a dvě rajčata. Už u pokladny jsem cítila takový ten pohled zírajícího člověka, který má pocit, že se musíme znát... jen odkud. Pak mě přepadl u východu a

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-74437678237733479022007-07-21T21:01:00.000Z2007-07-21T21:40:53.299Z

Týdny mě svědí prsty, a až dnes mě donutily otevřít si bílou stránku Wordu ke svým vlastním pisatelským potřebám. Mám totiž za sebou týden v českém pracovním procesu a zatím jsem neměla příležitost napsat nic, krom sms, co by nešlo druhý den do tisku. Přitom jsme od mého minulého zářezu v blogu stihli opustit Borneo, bez pádu přeletět Kambodžu, dorazit do Bangkoku, nechat se vyprudit thajskými

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-74783969642249908322007-06-24T11:12:00.000Z2007-07-09T08:31:37.502Z

Stonozky dokazou pekne zabolet, zrovna tak jako povedena jedovata zaba. Stirovi se nesmi hlavne sahat na zada a na makaky neplati ani sermovani destnikem, pokud jej trima v ruce bila kuze. Kazdopadne jinak se skoro vsecko, co se nachazi v dzungli da snist. Dovedeli jsme se na tridennim tabore u Tanovych, ktery vystavela rodina na Kinabatanganu, nejdelsi rece v Sabahu. Pred odjezdem z kancelare

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-53784163469468956022007-06-22T16:00:00.000Z2007-07-09T08:33:16.757Z

Nejhorsi je zacit. A tak to zkusim treba od piky. Teda od knizky. Zhruba nekdy po odletu z Vidne do Bangkoku jsem konecne otevrela knihu, kterou jsem si zakoupila v Irsku a na kterou jsem se tolik tesila. Jmenuje se Krakatoa a napsal ji geolog a spisovatel Simon Winchester. Proc o tom pisu. Protoze je bozi. Dovidam se nove veci, nebo mozna jen ty stare a zapomenute, a je to bajecne. Co vic – mrzi

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-52313034459410226512007-06-04T06:46:00.000Z2007-07-06T06:19:29.374Z

Kabelky znacky Luis Vuitton me nikdy neuchvacovaly. Jejich zjev mi nepripada pritazlivy, napadity ani okouzlujici. A to ani presto, ze stoji desetitisice korun. Pred tremi dny jsme se dostrachali do rozpalene Kuala Lumpur a nikdo tu nemuze pochopit, jaktoze tak pekny kus houte couture nechci do sve sbirky, kdyz jich tu vsude v poulicnich stancich tolik visi. Dokonce jsem uz i podlehla a koupila

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-55347396964594597332007-05-19T21:56:00.000Z2007-05-19T22:51:26.694Z

Květen v Čechách je pohádka, a v Praze dvojnásob. Zvlášť když se vyvede tak jako letos. Když kvetou kaštany a voní šeříky, když důchodci remcaj v tramvaji, v parcích pobíhají psi, lidé všeho věku jezdí na bruslích a přijede Brangelina s celou rodinou. Ideální čas k návratu do vlasti. Za dvacet českých dní se stihla naše famílie posbírat z různých zemí a sejít se v jednom bodě ve stejný čas. Tři

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-70192615582596363512007-04-17T21:59:00.000Z2007-04-20T15:07:54.919Z

Ej! Dlouho jsem se chystala zasednout k počítači a napsat si něco do svého notýsku při svém relativně volném pracovním nasazení, až se mi to konečně podařilo. Do práce už sice chodím jen tak občas, aby se na mě ještě úplně nezapomnělo, ovšem že by to mělo nějaký pozitivní vliv na jiná zařizování a věci okolo odjezdu, tím si nejsem tak úplně jistá. Počasí se navíc dostalo do svého letního živlu a

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-90227588392250882372007-04-05T22:02:00.000Z2007-05-07T09:00:28.640Z

Bill Bryson, kdykoliv se k němu vrátím, mě nepřestává uchvacovat. Tedy vždycky mě trošku zamrazí, když vidím jeho fotografii na přebalech každé jeho knihy, ale snažím se při jejich četbě nemyslet na to, jak Bill vypadá. Třeba se vám to zdá nepodstatné, každý nemůže být John Irving, ale zkuste si přečíst pár jeho prasárenských špeků a pochopíte, proč by bylo lepší ponechat autorovu tvář vlastní

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-83586946944175526702007-03-22T21:12:00.001Z2010-06-22T19:47:21.567Z

Poslední asi čtyři dny mě pěkně štve jedna věc. Oněměla jsem, a nikoli úžasem. Můj organismus zhloubi nenávidí klimatizaci a tak se při každém setkání s ní totálně poddá. A to se právě stalo minulý týden na Svatého Patrika s Guinessem v ruce. Poddal se nejen nos a hrtan, ale nově i hlasivky a především topení v práci, kde jsem předtím strávila půl dne. Vždycky když přituhne, rozbije se, a místo

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-12310281496171408592007-03-04T16:22:00.000Z2007-03-04T16:32:43.549Z

Rok žijeme v Dublinu. Do předvčerejška jsme neslyšeli o Baťově kanálu. Dva čeští barmani v Chez Max mají stejné příjmení. Kuří oko se čínsky řekne kuří oko a svět je opravdu malý. Uplynulý týden mi přinesl hned několik drobných poznatků, tak jsem se rozhodla podělit se o ně s tebou, milý deníčkuPrvní březen roku dva tisíce šest. Batohy na našich zádech praskají ve švech, na nádraží v Ústí nad

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-20674007075916076912007-02-28T12:03:00.001Z2010-06-22T19:38:49.091Z

Pracovat v irském pohostinském zařízení není tak úplně k ničemu, jak by se mohlo na první pohled zdát. Krom toho, že rychleji a lépe poznám mince, dokážu teď už předem směle odhadnout, odkud kdo pochází, jak vysoké má zhruba IQ a kolik za sebou nechá spropitného. Také jsem se definitivně zbavila jednoho velkého mindráku – že Češi jsou burani. A přestože jsem velkým odpůrcem globalizování a

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-65917348126741552432007-02-17T00:10:00.001Z2010-06-22T19:46:45.863Z

Těšila jsem se jak malé dítě už měsíc dopředu, až vyrazíme na kukačku do země, kde jsem ještě vživotě nebyla, a o které jsem posledních pár let přesvědčena, že se tam jednou odstěhujeme. Jako se všemi nápady jsem i s tímto seznámila Honzu s velkým předstihem někdy v listopadu. Někdy uprostřed prosince si na myšlenku zvykl a v lednu jsme ji začli realizovat. Uprostřed února jsme se po dlouhé cestě

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-8239670928331172932007-01-19T22:58:00.000Z2007-01-20T19:20:31.122Z

Týden mám novou práci v restauraci Gotham a přísambohu do té doby, než jsem tam začala roznášet pizzu a stejky, nepotkala jsem v Dublinu Maďara. Teď jich mám kolem sebe spoustu. Protože můj dosavadní život se s čímkoli maďarským nijak neprotínal - pokud nepočítám jednoho jediného turistu na odlehlých ostrovech na sever od Jávy, který byl z Budapešti - jsem jimi, tedy hlavně jejich jazykem nyní

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-81876247178000222972007-01-12T10:31:00.000Z2007-01-13T21:12:10.167Z

Na štedrý den uleháme k vánočním darům a s přimhouřenýma očima si povídáme o bramborovém salátu. Honza fantazíruje o chlebíčkách. Už si přesně nevzpomínám, jestli to bylo před nadílkou, nebo po ní, každopadně bageta s veselou krávou (o masu nemluvím) v pouličním stánku hned vedle hotelu bylo dosažitelné stědrovečerní maximum. Stěny pokoje jen s malou rezervou objímají postel. Dvacet

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-56270574646164135132006-12-19T17:37:00.000Z2006-12-19T17:48:14.606Z

Tak nevím, jestli je to výchovou rodičů, kteří kolem nás vytvářeli jakousi ochrannou vrstvu před penězi a zbytečným materiálnem. Nikdy mi neřekli, kolik se vydělává peněz, zatloukali mi, kolik co stojí, a pokud měli nějaké finanční problémy, nikdy mi je nevyzradili. Já tak žila v bezstarostném a nevědomém dětství. V první třídě na výletě jsem jen s těžkým srdcem nesla, že jedenáct desetníků není

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-1166135254676328422006-12-14T22:18:00.000Z2006-12-15T00:04:51.211Z

Nestává se příliš často, že vás osobně přijde navštívit hollywoodská hvězda přímo do zaměstnání. Dokáže se jeden naštvat, když hvězda přijde těsně po tom, co odejdete. Anebo když odejde těsně před tím, než přijdete do práce. A tohle přesně nás potkalo předevčírem mezi třetí a čtvrtou hodinou odpolední.Šestapadesátiletý herec, brutálně modrooký Gabriel Byrne, přišel do naší kavárny na espresso asi

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-1165622138412144772006-12-08T23:46:00.000Z2006-12-09T00:01:40.460Z

Usměvavé děti s rozzářenýma očima sedí s rodiči u rozsvíceného vánočního stromu. Na zemi před nimi stojí slavnostní kokakola ve vánočních kelímcích, na vánočních papírových talířcích se třpytí zlatá strouhanka kuřecích křídýlek. Nechybí ani zlatavé vánoční hranolky. Reklama na vánoční supernabídku KFC mě střemhlav vrátila z popříjezdových rozpaků do irské reality.Musím přiznat, že ten střemhlav

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-1163975978781494542006-11-19T22:37:00.000Z2007-02-10T21:12:30.518Z

Před dvanácti měsíci na den přesně jsme usedli dědovi do loďky v Damnoek Saduak a absolvovali časně ranní túru po plovoucím trhu. Ano, mluvím přesně o tom samém Floating Marketu, od kterého jsem tě kdysi odrazovala. Právě jsem totiž otevřela Honzův deník, který mi přetrvávající zaschlý a neotřesitelný dojem potvrdil - thajské turistické divadýlko na kanálech lze snadno oželet. Protože mám ale

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-1162923884622162882006-11-07T18:16:00.000Z2006-12-19T18:37:04.231Z

„Promiňte.“ - „Ne, vy promiňte.“ - „A já se vám taky omlouvám.“ Takhle nějak skončila zpočátku slibná epizodka irských teenagerů, prodavače u pokladny v Aldi a člena ochranky v důchodcovském věku, zatímco jsem čekala v řadě za nimi. Snad je to dávka škodolibosti, kterou v sobě někde dusím, nebo vrozené české bojovnosti, díky které by podobná situace takhle nikdy v Česku neskončila, rozhodně mi

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-1162309133639327512006-10-31T15:33:00.000Z2006-10-31T20:21:38.963Z

Zhruba deset tisíc let uplynulo, kdy skončila poslední výraznější doba ledová. A jestli se nepletu, stejně tak dlouho trvá i současné rozložení pozemského klimatu - pomineme-li pomalé změny způsobené globálním oteplováním. Jinými slovy, irský ostrov se může už dlouho chlubit velmi konzervativními teplotami, a také tu od nepaměti dost prší. A to, pozor, dvě stě sedmdesát jedna dní v roce. Snažím

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-1159469769474227352006-09-28T18:54:00.000Z2007-04-01T00:50:19.712Z

Kdyby bylo Sydney blíž k Evropě, určitě bych si tam přála prožít zbytek života. Nestává se mi často, že by se mi v nějakém městě líbilo tolik a tak rychle, jako právě v Sydney. Mezi taková místa ještě Hanoj, Liberec, Praha a Krakow. Přestože nás Sydney přivítalo třídenní kontinuální průtrží mračen, při které jsme (bez deštníku) hledali směnárnu a u toho promokli až na pas (cestovní) tak, že mi z

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-1158169532370007742006-09-13T17:37:00.000Z2007-02-10T21:07:28.507Z

Třicet hodin namísto původních asi sedmnácti trvala nezapomenutelná štreka příšerným autobusem z Vientiane do Hanoje. Až přístě budeme chtít překonat vzdálenost z laoské metropole do vietnamské, už nás nikdy ani na vteřinu nenapadne zkoušet to po pevnině. Deset nekonečných hodin jsme strávili beznadějně zapadlí v bahně jako vlastenci uprostřed deště a mlhy v horském průsmyku na

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-1157738968549912272006-09-08T18:07:00.000Z2006-10-13T16:25:43.743Z

Nic nového pod Sluncem to není. Konfrontace západního člověka s východní kulturou s sebou přináší spoustu dobrodružství, situací a spoustu témat k zamyšlení. Zejména pak jedno zásadní. Když (pokud vůbec) pomine primární a převládající pocit, že lidé na východní polokouli zákonitě musí postrádat polovinu mozku, přijde chvíle, kdy se člověk snaží pochopit. Velkou část našeho pobytu v asijské

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-1157737986461723202006-09-08T17:50:00.000Z2006-09-08T17:53:06.470Z

Představte si tu pohodu. Někdo by vymyslel zařízení, které by transformovalo myšlenky do textové podoby. Lehkým proškrtáním bychom pak získávali seminární práce, knihy, referáty, slohová cvičení, paměti, biografie a cestopisy. Na jednu stranu by lidstvu hrozilo utonutí v braku, kterým by se muselo probírat v daleko větší intenzitě, na stranu druhou - líný prst by nemusel ťukat do klíčovnice a

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-1153304926293504012006-07-19T10:26:00.000Z2007-02-10T21:09:10.090Z

3.12. 2005 Vientianne, LaosSabaidee do chumelenice! Chvilku jsem přemýšlela, jak nejlíp navázat na 128 přetržených nití, ale překvapivě mě nic geniálního nenapadlo... Každopádně thajské království jsme nechali za zády a spolu s ním i poměrně únavné objevovaní slepých gastronomických uliček. Poté, co jsme s odporem vylili slaný čaj a přesolený pomerančový džus, vyhodili olivy v medu, jahody v

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-1153212909189073012006-07-18T08:50:00.000Z2007-01-31T20:41:05.398Z

24.10. 2005 SingapurCo to všichni v Čechách plaší s tou ptačí chřipkou, to není o čem jiném psát? Čtu idnes a nevycházím z údivu: lidi bourají vlaštovkám hnízda, armáda je v pohotovosti, počítají se lůžka v nemocnicích, lidi se nechávají očkovat pomalu i proti psince ... a to i přesto, že se doposud v Evropě nikdo nenakazil, našli jednu chcíplou labuť v Chorvatsku a z bambiliónu Asiatů se

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-1152711465607499682006-07-12T13:24:00.000Z2007-01-31T20:39:52.493Z

13. 10. 2005, Bali, Indonésie foto: západ slunce na Karimunjawě, paní v Yogyakartě - město dnes zemětřasem srovnané se zemí, sopka Merapi -nejaktivnější vulkán na světě, Kluci svačí rýži, Honza s plody chlebovníku.Believe it or not, tady je white skin beautiful. Aspoň mi to tvrdila paní potulná prodavačka na pláži, když ďoubala prstíkem do míst, kde myslím, že mám žaludek, zatímco jsem se snažila

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-1151155851403071102006-06-24T13:23:00.000Z2006-06-25T12:33:58.683Z

začátek srpna 2005Přesně na hodinu i v dohodnutý srpnový den jsme zaparkovali náš čtyřlitrový tank v Darlingtonu (Adeleide) přede dvěřmi Barbary a Jerzyho Lazarských. Naposledy jsme je viděli před třemi lety v plavkách, když nám mávali pár metrů od své chýše, zatímco jsme se vzdalovali od malého fidžijského korálového ostrůvku na motorovém člunu. Příjezd jako domů: poveřečeli jsme roštěnky a

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-1151106365281093352006-06-23T23:38:00.000Z2006-06-24T13:43:59.300Z

14/7/2005 Jižní AustrálieJe to tady: nejizolovanější, nejmenší, nejméně osídlený kontinent s nejnebezpečnějšími druhy zvířat a původními obyvateli, o kterých nikdo netuší, jak se tam dostali. Austrálie. Všechno jde jako po másle, očekáváné komplikace s internetovým vízem se nekonaly. Průchod imigrační kontrolou na letišti proběhl tak rychle, že když jsme se po třech minutách i s baťohama objevili

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-1150845238799671092006-06-20T23:03:00.000Z2006-06-24T12:39:24.730Z

26/6/2005 Auckland, Nový ZélandČau holky, nadešel čas popojet dál a konečně to vypadá, že v tom už nic nebrání! Rozloučili jsme se v sadu s McQuillanovými, dostali od nich večeři, peníze na cestu a svačinu, úspěšně se proplížili přes úžinu Jamese Cooka a vyplavili se z jižního ostrova na severní, kde jsem se téměř okamžitě po příjezdu do Gisbornu za Petrem po 5 měsících abstinence opila jako

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-1150843033737018182006-06-20T22:30:00.000Z2006-06-24T12:39:10.450Z

5/5/2005 Motueka, Nový ZélandJestli jste si mysleli jako já, že ryby někdo zabíjí, tak vás teď vyvedu z omylu. Mořské ryby umírají přirozenou smrtí a nic na tom nemění skutečnost, že si je někdo ve finále hodí na pánev. Dnes jsem se to dověděla od své kolegyně v práci. Když jsem vznesla dotaz, jak se všechny ty ryby vlastně obezdušují, sledovala mě chvíli s podezřením, jestli si z ní neutahuju. A

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-1150746566412749762006-06-19T19:44:00.000Z2006-06-24T12:38:58.383Z

28/4/2005 Motueka, New ZealandTeď se nám to tady všechno nějak blbě semlelo, takže krom toho, že Honza dostal minulý týden pokutu, protože si jako spolujezdec nepřetáhl přes svůj pásový opar bezpečnostní pás, ještě se nám podělalo auto. Cestou do kopce na Takaka Hill – mimochodem už tam tudy nikdy nechci jet - se začala vařit voda. Ani několikeré dolití nepomohlo. Na kopec pro nás tedy v neděli

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-1150737545448646892006-06-19T17:10:00.000Z2007-01-31T20:36:24.801Z

8/4/2005 Motueka, New ZealandDnes jsem na netu jen na skok, protože s naším přeskokem z Indie na Zéland výrazně poskočila i cena za internetové připojení a navíc už pátý den sbíráme jabka a hrušky s takovou vehemencí, že večer brečíme bolestí. Každý den se po našich zádech svezou tuny jablek. Ale: je tady tak strašně nádherně, že bych zavedla jako povinnost pro každého, aby sem přijel aspoň

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-1150735511126584862006-06-19T16:38:00.000Z2007-01-31T20:34:17.507Z

16/3/2005 Ahmedabád, GujaratTerko, dnes jsem ztropila velký tyjátr na indický poště, až jsem se třásla vzteky. Myslím, že neschopnost a zabedněnost je celoživotní stigma mnoha pracovníků pošt za přepážkou. A v Indii se všechno násobí.Head post office v půlmilionovém Ahmedabádu nemá lepidlo. Obálky, který si musíš koupit jinde - proč by je měli mít na poště - nelepí. Plastové nádobky na lepidlo u

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-1150470416048464862006-06-16T15:00:00.000Z2007-01-31T20:28:06.025Z

20/02/2005 Panaji, GoaNamaste, namaste my friends. Utíká to jako voda, už jsme tu měsíc! Za tu dobu jsme se naučili spoustu věcí. Odstrkovat žebráky všech velikostí - to jde velice dobře Honzovi, který se specializuje na vyhazování malých otravných cikánek z autobusu -, nikomu nic nedávat, smlouvat jako Židi o každou rupku, odhazovat odpadky kolem sebe, předbíhat, resp. nevytvářet fronty, nebrat

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-1150456690399858162006-06-16T11:11:00.000Z2007-01-31T20:24:37.106Z

14/02/2005 Palolem, GoaAhoj doma, jsem ráda, že všichni píšete, hlavně z naší rodiny si můžou všichni ulámat ruce, aby napsali víc než pět slov o tom, že nepíšem my...Jsme v pořádku, jen občas nemáme signál, protože jsme se ted nějaký čas pohybovali ve vnitrozemí a v horách. Užili jsme si krásnou túru po horských vesnicích v okolí Ooty, stát Tamil Nadu, s domorodným průvodcem. Teď se nacházíme v

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-1150453965654445672006-06-16T10:31:00.000Z2007-01-31T20:20:35.274Z

29/01/2005 Varkala, KeralaZdravím vás všechny najednou, snad mi to někteří nebudete mít za zlé.Jíme rukama, vidličku bohužel pravidelně zapomínáme. Když pak dojde na věc, buším se zoufale umatlanou pěstí od rýže do hlavy. Pojem hygiena tu pravdepodobně nikdo nikdy neslyšel, a myslím, ze ani úřad, který by se jí zabýval, zde nemůže existovat. Jídlo balí Indové zásadně do novin, v omáčkách si

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-29756563.post-1150375050637945332006-06-15T12:32:00.000Z2006-06-24T12:40:35.793Z

Tak a je to tady. Nechala jsem se inspirovat Bětkou a dopracovala se k tomu, že jsem si založila vlastní deník tady, uprostřed husté informační sítě. A to hlavně proto, abych neobtěžovala ostatní svými nekonečnými emaily. Dospěla jsem do stadia, kdy jsem si ochotna přiznat, že potřebuju nejen ventilovat své myšlenkové pochody do grafické podoby, aby mi nepraskla hlava, ale také vědět, že si je

Olgahttp://www.blogger.com/profile/13182989855003863351noreply@blogger.com0